Kategorie: Aktivity, Tématické články

Další nesmysly na internetu

Další nesmysly na internetuInternet je plný užitečných informací, ale také plný špatných a nesmyslných tvrzení. Je třeba velké obezřetnosti a velmi pečlivě vybírat stránky, které čteme a kterým budeme důvěřovat.

 

 

 

Snaha o soustavné navyšování tržeb a tím dosahování větších a větších zisků nezná mezí. Někdy to vypadá jako závislost podobná té drogové. Čím víc peněz lidé/firmy mají, tím víc jich „potřebují“. A neváhají je získávat za jakoukoliv cenu. Třeba i za cenu šíření bludů a nesmyslů. Zejména pokud jsou zabaleny do vzletných slov a rádoby odborné terminologie.

A tak se na internetu dál a dál dovídáme o tom, jak někdo vyléčil celiakii zeleným ječmenem, či kokosovou vodou nebo jak je bezlepkové pečivo zdravé a lépe stravitelné nežli to s lepkem nebo dokonce to, že výrobky z extrudované pšenice jsou bezlepkové. Fantazii se meze nekladou a bohužel ani hamižnost, bezohlednost a sobectví své meze nezná.

Stejně tak se množí i případy, kdy se lidé rozhodnou jen tak bezdůvodně držet bezlepkovou dietu, i když celiakií netrpí a tedy jim nic nepřinese, kromě zvýšených nákladů na stravování.

Proč to lidé dělají? Důvody jsou různé, např. z nudy, z potřeby vnést do svého jednotvárného života nějakou změnu, někteří uvěří fámám o tom, že bezlepková dieta je zdravá a v honbě za lepším životním stylem si zbytečně komplikují život. Někteří se potřebují zviditelnit, či být mezi ostatními důležití. Tito lidé pak šíří po internetu bludy o prospěšnosti bezlepkové diety, o tom, jak je její dodržování snadné a jak vám poradí, protože už „jsou odborníci“.

Tito lidé často o bezlepkové dietě nic moc nevědí a dodržování bezlepkové diety praktikují pouze tak, že vynechají ze stravy běžné pečivo, či jiné výrobky z pšeničné mouky. To je přesně patrné z následujících vět zkopírovaných z různých stránek na internetu.

 

Předkládám vám další z nesmyslů, které jsou uvedeny na různých webových stránkách na internetu a tedy i k dispozici veřejnosti.

 

Původní sdělení jsou kopírovaná (včetně hrubek a překlepů). Vysvětlení je odlišeno barvou.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Snídejte bezlepkově

 

Bezlepkově snídá stále více lidí. Je to způsobeno potravinovými alergiemi, ale také snahou odlehčit svému zažívání. Bezlepkové pečivo vyrábíme z přirozeně bezlepkových materiálů i extrudované pšenice. Nyní si celiatici mohou každý den dopřát sladké i běžné pečivo z portfolia výrobků PENAM, které dodáváme na trh v mnoha variantách.

 

Neumím si představit, jak může autor článku vědět, kdo ráno doma bezlepkově snídá, a tedy na čem staví své tvrzení o tom, že bezlepkově snídá stále více lidí. Snad jen skutečnost, že se lepší diagnostika celiakie, a tedy je celiaků čím dál tím víc, je pak možné tvrdit, že bezlepkově snídá stále více lidí. Ovšem není to rozhodně způsobeno potravinovým alergiemi, nýbrž tím, že je odhalováno stále více a více celiaků. Bezlepkovou snídaní rozhodně svému zažívání neodlehčíte, neboť strava s obsahem lepku je naprosto stejně stravitelná jako ta bezlepková. Odlehčíte ale rozhodně své peněžence.

Pokud jde o zmíněné bezlepkové výrobky z extrudované pšenice, to už naštěstí na dotyčných webových stránkách nenajdete. Už to autoři na základě upozornění Společnosti pro bezlepkovou dietu opravili, ale dost dlouhou dobu si tento nesmysl mohla veřejnost číst. Bohužel to ale stále můžete slyšet z úst spolupracujícího „odborníka“ v reklamním spotu firmy PENAM, který je na webu veřejnosti dostupný.

 

Jak zmiňuje PharmDr. Richard Pfleger: „Výhodou jsou dnes již běžně dostupné potraviny označené symbolem přeškrtnutého klasu (bezlepková potravina) a dostupnost dalších důležitých informací na internetu.

 

Škoda, že PharmDr. Richard Pfleger neuvádí, kde jsou běžně dostupné potraviny označené symbolem přeškrtnutého klasu např. v Raspenavě, Novém Městě pod Smrkem, Šluknově, Mikulově, Lobendavě a celé řadě měst a městeček. V těchto a celé řadě dalších měst, zejména těch malých měst a obcí nekoupíte bezlepkového téměř nic a lidé jsou většinou odkázání na dojíždění do velkých měst (což je velmi časově náročné a drahé) nebo v tom lepším případě na omezený sortiment v lékárně. V mnoha případech jsou lidé odkázáni na nákupy po internetu, což bezlepkové potraviny velmi prodražuje, stejně tak jako následné dojíždění na poštu pro balíky (předpokládáme-li, že jsou lidé dopoledne, kdy se balíky vozí, v práci, a tak nacházení ve schránkách jen obsílky).

 

Za kilogramový bezlepkový chléb běžně zaplatíte 70–80 Kč.

 

Opravdu a kde? Za kilogramový bezlepkový chléb běžně zaplatíte 150,- až 250,- Kč.

 

Rozdíl mezi alergií an lepek a celiakií

Pokud se nezajímáme o detaily, spokojíme se s konstatováním, že obě onemocnění v zásadě patří mezi alergie a řeší se stejným způsobem – bezlepkovou...

 

Nemusíme se zajímat o detaily, a přesto se nemůžeme spokojit s tímto tvrzením, protože celiakie nepatří mezi alergie. To bychom také mohli tvrdit, že diabetes či roztroušená skleróza jsou alergie. Nejsou. Jsou to autoimunitní nemoci a stejně tak je autoimunitní nemocí i celiakie.

 

Potravinové doplňky pro lepší zažívání

Mohou pomoci zejména v první fázi po nasazení bezlepkové diety, kdy je potřeba obnovit správné fungování střev a kdy strava nemusí obsahovat všechny potřebné složky, například vlákninu.

  • vláknina (jablečná, psyllium apod.) – pomáhá při průjmech, váže na sebe škodliviny atd.
  • protiotika – zvyšují odolnost střevních stěn, zkvalitňují trávení některých živin a pozitivně působí na fungování imunitního systému
  • minerály, vitaminy – podle toho, čeho máme podle lékařských vyšetření nedostatek

 

V první fázi nemoci je zbytečné cokoliv perorálně užívat. Pokud je střevní stěna poškozená a to u nově diagnostikovaného celiaka je (podle toho se vlastně celiakie diagnostikuje), pak je narušeno vstřebávání a nebudou se dostatečně vstřebávat ani žádné potravinové doplňky ani léky. Když už má někdo potřebu vyhazovat peníze za potravinové doplňky, je lépe počkat až se obnoví funkce střevní sliznice a alespoň něco se z užívaných látek do těla vstřebá.

 

Co se týká obědů, většinou je možné se domluvit se školní jídelnou na ohřívání donesených jídel.

 

Většinou to možné není, ale někdy ano.

 

Lidé s velmi nízkými příjmy se mohou obrátit s žádostí o finanční podporu na sociální odbor nejbližšího obecního úřadu.

 

Obrátit se mohou, ale zcela určitě nepochodí. Tuto problematiku má v kompetenci úřad práce.

 

Diagnostika celiakie - různá vyšetření střev, různé krevní testy

 

Diagnostika celiakie je přesně vymezena ve Věstníku MZČR č. 3 vydaného 28. 2. 2011. Jedná se tedy o přesně stanované vyšetření střevní sliznice a o konkrétní krevní testy. Slovo různé tedy není zcela na místě.

 

PRVNÍ a JEDINÁ bezlepková restaurace v Praze

 

No, to je častý jev, kdy se někdo pasuje na první a jedinou/jediné. Restaurací, kde se bezlepkově bezpečně najíte je v Praze víc a pravděpodobně i v jiných městech. Přesto, že se stále ještě jedná spíše o výjimky, není restaurace, jež se ještě nedávno honosila uvedeným sloganem, rozhodně ani první ani jediná.

 

Potraviny, které mohou obsahovat lepek

  • některé další alkoholické nápoje (teoreticky i destiláty z obilí)
  •  

Čisté destiláty z obilí lepek neobsahují. Destilace je proces, přes který lepek neprojde, i když se destilát vyrábí z obilného kvasu, např. vodka, whisky apod.

 

Komplikovaný výběr způsobují zejména škroby, které jsou opravdu velmi rozšířené. Pokud není na výrobku jasně uvedeno, že byl použit bezlepkový škrob (kukuřičný, bramborový, tapiokový apod.), nebo pokud celý výrobek není označen jako zaručeně bezlepkový, pak bychom jej neměli kupovat.

 

Je to přesně obráceně: Není-li na výrobku uvedeno, že se jedná o škrob pšeničný, jedná se vždy o škrob bezlepkový, např. kukuřičný, bramborový apod.

 

Bezlepková dieta přece není handicap.

 

Bezlepková dieta je velký handicap. Ovšem podmínky pro zvládnutí takového handicapu má každý jiné. Proto se často stává, že kdo má podmínky lepší, zlehčuje (podle přísloví: podle sebe soudím tebe) situaci ostatních. Někteří lidé jsou prostě bezohlední.

 

Když celiakie postihne chudého člověka, většinou ho finančně nejvíce vyčerpává nákup bezlepkového pečiva.

V podstatě má dvě možnosti, jak ušetřit:

  1. Snažit se omezit spotřebu pečiva na minimum. Více se přeorientovat na jídla z rýže a dalších bezlepkových obilovin, těstovin a brambor.
  2. Naučit se co nejdříve péct bezlepkové potraviny doma. Osvědčeným řešením je pořídit domácí pekárnu a naučit se pracovat s různými bezlepkovými moukami.

 

Tomuto tvrzení se nedá příliš oponovat, ale jak se lidově říká, „má to háček“. Pokud máte školou povinné dítko, které kromě školy má ještě odpoledne další aktivity, např. sport, ZUŠ apod. je taková rada „na draka“.  Pokud potřebují rodiče vybavit dítě bezlepkovým jídlem na celý den, je omezení pečiva téměř nemožné. Je možné sice částečně nahradit chleba se šunkou, či sýrem, syrovou zeleninou a ovocem, ale nabízí se pak otázka, zda vám dítko nebude hladovět, protože jak zelenina, tak ovoce jsou méně sytivé. Máte-li 17 ti letého „chlapa“, který má každé odpoledne trénink a ve školní jídelně se nenají, pak se používání pečiva nevyhnete, ani nemáte jak ho omezit.

Pokud ale celiakií trpí dospělý, který si může v zaměstnání ohřát přinesený oběd, či připravit nějaké jídlo v zaměstnanecké kuchyňce, pak je omezení konzumace pečiva daleko lépe proveditelné.

V tomto případě jsou na tom nejlépe senioři, kteří už pracovat nemusí, a tedy mají na přípravu jídla více času a mohou daleko lépe využít přirozeně bezlepkových potravin a tím se vyhnout velmi drahému bezlepkovému pečivu.

 

Nesnášenlivost na lepek se může projevit ihned po narození

 

Toto tvrzení je nejen svým obsahem nesprávné, ale autorovi „drhne“ i mluvnice česká. Pokud chceme mluvit/psát o nesnášenlivosti, pak nesnášenlivost lepku, nikoliv na lepek.

Nesnášenlivost lepku se nemůže projevit dříve, nežli je lepek konzumován, a tedy to není možné ihned po narození. Nepředpokládám, že by nějaká matka krmila dítě ihned po narození pšenicí.

 

Je důležité vědět, že obsah lepku v potravinách se za posledních 50 let zvýšil o 50% a to velmi zatěžuje sliznici ve střevě. Tím se tvoří metabolický odpad, který produkuje v těle toxiny a děti jsou pak více náchylné k nemocím, klesá jim imunita a mají různé projevy alergie přes kůži až po respirační systém.

 

Tyto věty jsou naprostý nesmysl. Obsah lepku v potravinách (nikoliv mouce) se stále snižuje. Zdravým lidem lepek neškodí. Dítě, které netrpí celiakií, nemá s lepkem žádný problém a rozhodně mu neklesá imunita, ani se díky lepku neprojevují žádné alergie apod.

Věta je z webových stránek jedné školky v Praze, která nabízí bezlepkové stravování pro všechny děti, protože "je to zdravé"

viz

http://www.smiskov-skolka.cz/bezlepkovy-program.html


Je to agitka, aby přesvědčili lidi dát tam své děti, protože oni jim zajistí to správné stravování a "tím je bezlepkové stravování". Jakou asi kvalitu může nabízet školka, která na svých webových stránkách „láká“ své klienty pomocí cílených výmyslů a lží.

 

https://www.youtube.com/watch?v=C4DKhGxiBCA&feature=player_detailpage

 

K tomu není potřeba komentář. Snad jen: svatá prostoto!

A také mě napadá výrok Alberta Einsteina: „Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“

 

Bezlepková dieta není rozhodně nijak výrazně dražší.

Tak to je velmi odvážné tvrzení. Je to opravdová perla mezi nesmysly na internetu. Našla jsem to jako diskusní příspěvek k předchozímu videu a nezaslouží si také nic jiného než předchozí komentář. Viz celý příspěvek:

Držím bezlepkovou dietu už cca 3 roky a stále mám svých 49kg, při 160 cm. Bezlepková dieta není rozhodně nijak výrazně dražší. Například kukuřičné či rýžové suchary se dají koupit do 20 Kč a v balení jich je kolem 30plátků, možná i více. Jde spíše o to, překonat kritické začátky a neodolat normálnímu pečivu, na které jsme zvyklí. Člověk se bez lepku cítí mnohem více uvolněnější, není nafouklý a lépe se cokoli tráví, protože lepek strašně moc zatěžuje střeva a celkově organismus.

Pisateli tohoto příspěvku zřejmě nedošlo, že bezlepková dieta není o sucharech. Lepek u zdravých lidí střeva nezatěžuje.

 

Nejprve vás trápí zažívací potíže a pak se dozvíte, že máte alergii na lepek…….. Celiakie neboli alergie na lepek je v současné době rozšířené onemocnění a uzpůsobuje se tomu i nabídka potravin. Sehnat bezlepkový chléb není dnes žádný velký problém. S bezlepkovou dietou se dá žít rozumně a plnohodnotně.

 

Zase jeden chytrý a značně bezohledný člověk. Pomineme-li, že celiakie není alergie na lepek, což pořád někteří lidé nepochopili, ačkoliv už je toho plný internet, je toto tvrzení rozhodně tvrzení velmi myšlenkově omezeného člověka. Je to hloupá fráze, dneska už hodně proklamovaná, ale od jejích autorů se nedozvíme, kde se dá dneska bez problémů sehnat bezlepkový chleba v malých městech a obcích, např. v Novém městě pod Smrkem, Černousích, Habarticích, Šluknově apod. O plnohodnotném životě s bezlepkovou dietou se opravdu mluvit nedá.

 

Výrobci potravin ale celiakům usnadňují při nákupu jídla práci, protože některé produkty již nesou logo s přeškrtnutým kláskem, který dává jasně najevo, že v něm není obsažen lepek.

 

Výrobek, který neobsahuje lepek, má být především značen podle platné legislativy. Logo přeškrtnutého klasu naše legislativa nezná, a tedy může teoreticky znamenat cokoliv. Na druhou stranu je dobrým vodítkem jako doplněk správě označených výrobků. Ovšem za předpokladu, že za použití loga nebudou firmy platit nenasytným organizacím, které se tváří, že pomáhají celiakům.

 

Bezlepková dieta je popisována jako bílkovinná, protože je při ní doporučována především konzumace mléčných výrobků (pokud není diagnostikována zároveň alergie na laktózu) a masa. Ke vhodným potravinám patří: kvalitní tvrdý sýr, tvaroh, jogurty a kysané mléčné výrobky, libové maso, kvalitní šunka, vejce.

 

Nabízí se otázka, kým je bezlepková dieta popisována jako bílkovinná. Kromě webové stránky, ze které je tento text zkopírován, jsem se s tím nikde nesetkala. Ani na odborných přednáškách našich předních gastroenterologů a specialistů na výživu. Bezlepková dieta je plnohodnotná strava a je založena pouze na vynechání lepku. Nic víc, nic míň.

V texu uvedená „alergie na laktózu“ je nesmyslný pojem, protože nic takového není. Je možné diagnostikovat alergii na mléko, intoleranci laktózy, ale rozhodně ne alergii na laktózu.

 

Lepek, který obsahuje pšenice, ječmen, žito a oves je pro většinu populace zcela neškodný. Zvětšuje se však počet těch, kteří trpí celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku, která má za následek poškození sliznice tenkého střeva a zmenšeníjejí resorpční plochy. Důsledkem je poškození orgánů a tkání celého těla. V České republice trpí alergickou reakcí na lepek okolo 100 tisíc obyvatel. Diagnostikována byla ale přibližně jen u 40 tisíc. O celiakii se hovoří jako o civilizační chorobě jednadvacátého století.

 

V České republice rozhodně netrpí „alergickou reakcí na lepek“ 100 tis. obyvatel, ale průzkumy ukazují, že min. 100 tis. obyvatel v ČR trpí celiakií. Alergie na lepek je velmi vzácná a trpí jí jen velmi málo lidí. Někteří lékaři dokonce vyslovili hypotézu, že tzv. alergie na lepek je jen špatně diagnostikovaná celiakie. Medicínská věda v tom pravděpodobně ještě nemá zcela jasno, zato tvůrci některých článků různě po internetu zcela zřejmě jasno mají.

Někteří lidé opravdu nesprávně hovoří o celiakii jako o civilizační chorobě. Výskyt celiakie se ale nijak významně nezvyšuje na rozdíl od jiných nemocí, které lze právem za civilizační považovat. Celiakie se pouze lépe diagnostikuje, a tedy to může vyvolávat dojem, že se její výskyt zvyšuje. I když se diagnostikování celiakie za poslední roky zlepšilo, je stále nedostatečné, a tedy není pravda, že je u nás diagnostikováno 40 tis. lidí. V současné době je to asi 10 tis. lidí.
 

Rizikovými skupinami, u kterých se alergie na lepek ve zvýšené míře vyskytuje, jsou například prvostupňoví příbuzní osob s celiakií, pacienti s únavovým syndromem, onemocněním pojiva, poruchou funkce štítné žlázy či anémií.  

 

Tato věta by byla pravdivá, kdyby autor zaměnil slova „alergie na lepek“ za celiakie. Nelze tedy tvrdit, že se alergie na lepek vyskytuje ve zvýšené míře u lidí příbuzných s lidmi s celiakií. Ale vzhledem k tomu, že je celiakie dědičná, je nutné vždy vyšetřit celé širší příbuzenstvo.

 

Léky na celiakii neexistují, od příznaků nemoci pomáhá jen přísná bezlepková dieta. Praktická lékařka Jana Dajková připravila „desatero“, které by měli celiaci dodržovat.
1. Vybírejte výrobky od certifikovaných výrobců bezlepkových potravin...............

 

V ČR není žádný systém certifikace výrobců bezlepkových potravin. Těžko si tedy může někdo takové výrobky vybírat. Je tady ale snaha jednoho sdružení celiaků, „prodávat“ výrobcům a distributorům bezlepkových produktů jimi zaregistrované logo přeškrtnutého klasu. To ale nemá žádný právní podklad, a tedy nemusí být zárukou bezlepkovosti. Daleko větší jistotu dá výrobce tím, že výrobek označí podle platné legislativy, což je následně kontrolováno SPZI a ČOI.

 

Diagnostika a příznaky

Nemoc se zjistí u dětí kolem prvního až druhého roku, u dospělých pravidelně konzumujících obiloviny se nemoc objeví mezi třicítkou až čtyřicítkou.

 

Nemoc se zjistí u dětí i dospělých kdykoliv, pokud ji dotyčný má a pokud ho na celiakii někdo vyšetří. Spolehlivě lze u dětí celiakii diagnostikovat až po 2 roce života. Pokud se zjistí dříve, provádí se tzv. zátěžový test po dosažení 2 let.

 

Společnost AeskuLab spustila osvětový projekt „BEZLEPKOVÍ“, jehož cílem je seznámit širokou veřejnost s problematikou lepkové intolerance. Ta by se s ohledem na stoupající počet diagnóz dala označit za civilizační onemocnění.

 

Nestoupá počet diagnóz, stoupá počet diagnostikovaných celiaků. Nejedná se tedy o civilizační nemoc.

Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je právě osvěta mezi veřejností i samotnými lékaři, kterou již mnoho let v naší zemi neúnavně šíří organizace celiaků, ale i samotní lékaři, celiaci, lékařské společnosti, a celá řada dalších institucí. Bylo vydáno mnoho edukačních brožur, letáků a informačních materiálů.

Pokud se v rámci projektu „BEZLEPKOVÍ“ společnost AeskuLab přidá, situaci to jistě pomůže. Pokud ale bude projekt prezentován jako první a zatím ojedinělý, bude jen na škodu. Zejména, když už dosud se v jejich prezentacích objevují chybná tvrzení.

 

……návod, jak zažádat o příspěvek na bezlepkovou dietu,………

 

Není ze strany státu poskytován žádný příspěvek na bezlepkovou dietu. Jen některé ZP mají v rámci různých bonusových programů v některých letech (vždy jsou vyhlašovány na 1 rok) příspěvek pro děti. Způsob prezentace tzv. příspěvku na dietu ale, ke škodě celiaků, evokuje u veřejnosti dojem, že celiaci pobírají na bezlepkovou dietu příspěvek. Zbytečně se pak setkáváme s nařčením „proč si stěžujete na ceny bezlepkových produktů, když na to máte příspěvky“.  NEMÁME. Bonusy některých ZP jsou vratké, a tak některý rok může příspěvek být, další ne.

Způsob, kterým je prezentován „návod, jak zažádat o příspěvek na bezlepkovou dietu“ je tedy velmi nešťastný.

 

Bezlepková margot buchta

Ingredience

2 skleničky bezlepkové směsi Jizerka,..........................................

Upozornění: tyčinka margot malé množství lepku obsahuje. Buchta je tedy vhodná jen pro osoby omezující příjem lepku. Kdo musí dodržovat striktní bezlepkovou dietu, musí margotku vynechat nebo nahradit jiným vhodným výrobkem.

 

Je smutné, že se najdou lidi, kteří jsou ochotni dát 80,- Kč za bezlepkovou mouku pokud, jak je výše uvedeno, jen „omezují příjem lepku“. Jsou to vyhozené peníze, protože omezení lepku nemá žádný smysl. Lepek je nutné ze stravy vynechat v případě, že člověk trpí celiakií, příp. má na lepek alergii, anebo ho může bez problémů konzumovat, protože lepek zdravým lidem neškodí. Všudypřítomné teorie (mimochodem „vycucané z prstu“) o zalepování střev či žaludku lepkem jsou nesmyslné. Jeho omezování je jen vyhazování peněz za bezlepkové směsi.

 

Dlouhodobé setrvávání v geopatogenní ch zónách může způsobovat například bolesti hlavy, únavový syndrom nebo způsobovat neplodnost.

 

Nechci tady polemizovat o geopatogenních zónách, ale uvedené zdravotní problémy jsou velmi častým příznakem celiakie, takže je lepší místo stěhování postelí, nechat se vyšetřit na celiakii.

 

__________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Internet je plný nesmyslných tvrzení, ničím nepodložených, a popisujících často jen zbožné přání autora textu. A to buď za účelem prodeje svých výrobků, nebo služeb, za účelem „vnutit“ bezlepkovou dietu i lidem, kteří jí nepotřebují, popř. udělat své webové stránky zajímavější, rádoby odbornější. Důvodů je celá řada od těch nevinných až po ty nejrafinovanější, jejichž cílem je manipulace s myšlením lidí.

 

Rekapitulace:

Nejčastěji se mezi chybami objevuje směšování alergie na lepek a celiakie. Článků, v nichž je celiakie považována za alergii na lepek a popisována jako potravinová alergie, či dávána do souvislosti s potravinovými alergiemi, je velké množství. Nezřídka se takové články objevují i na stránkách lékařů nebo jsou autory takových článků právě lékaři.

A dále velmi častým jevem je i tvrzení, že bezlepková dieta je zdravá a vhodná pro každého s různě absurdními důvody: je lépe stravitelná, lepek je jed, lepek je cizorodá látka, lepek zalepuje střeva apod. Často se autoři těchto tvrzení odvolávají na odborné studie a výsledky výzkumů. Pokud ale po nich chcete odkaz na takovou studii, či bližší informace, mlčí, na dotazy nereagují. I když jednou se mi dostalo velmi výmluvné odpovědi na otázku, z čeho vychází tvrzení, že lepek škodí zdravým lidem a poškozuje jejich střevní sliznici: „na blbosti nemám čas“. Co dodat? Fantazii se meze nekladou, neboli účel světí prostředky.

 

Celiakie a problematika bezlepkové diety je v současné době hodně diskutována.

Cílem snažení celiaků aaků o m organizací celiedializaci problematiky celiakie a bezlepkové diety je především upozornit na to, že se lidem s touto nemocí v naší zemi dobře nežije, že se potýkají s různými problémy, které často nikdo neřeší. A v neposlední míře celiaci narážejí na nepochopení svého okolí.

Že se ale díky medializaci tohoto problému stane z bezlepkové diety módní hit a mnoho lidí a firem jí bude využívat jako svůj marketingový nástroj, asi nepředpokládali.

Je zajímavé, že když se ve zprávách objeví titulek, že nějací výrostci přepadli a okradli postiženého člověka na vozíčku, každý se zhrozí. Výrazy jako přepadli, okradli, postižený na vozíčku asociují v lidech emoce, které jim říkají, že je něco špatně.

Když ale doktor, výživový poradce nebo i obyčejný člověk napíše na internet rádoby odborný článek o celiakii plný nesmyslů a poškodí tím celiaky, nikdo se nad tím nepozastavuje. A přitom takové poškození nemusí být vůbec zanedbatelné.