Proč by se měla léčba celiakie hradit ze zdravotního pojištění

 

Celiakie je závažné autoimunitní onemocnění. Je jedno z mála, kde je možné přesně určit, co vyvolává nežádoucí autoimunitní odezvu organizmu a tedy je možné se jí účinně bránit. Tím problémem je lepek konzumovaný ve stravě. Zjednodušeně se tedy uvádí, že léčbou celiakie je tzv. bezlepková dieta. Pokud se tedy má zabránit nežádoucí autoimunitní reakci organismu, je nutné lepek ze stravy zcela vyloučit. Vyloučením lepku ze stravy k autoimunitní reakci organismu nedochází a pacient se jeví zdravý.

 

Bezlepková dieta ale s sebou nese mnohá úskalí. Žijeme v oblasti, kde jsou obiloviny obsahující lepek základní složkou většiny jídel. Ať už je to pečivo, těstoviny, omáčky a další polotovary např. uzeniny, paštiky a celá řada dalších. Nahrazení těchto potravin těmi, které obiloviny s lepkem neobsahují, je náročné a zpravidla to vyžaduje zvláštní úpravu takových potravin. To je prvotní důvod, proč jsou bezlepkové varianty potravin mnohonásobně dražší nežli ty běžné. Dalším důvodem je jejich malá spotřeba. Vzhledem k tomu, že je u nás diagnostikováno cca 10 tis. celiaků je spotřeba speciálních bezlepkových potravin nízká, což zvyšuje jejich cenu.

 

Cenu bezlepkových potravin ale také zvyšuje jejich špatná dostupnost. Dostupnost je v různých místech republiky různá, ale všude problematická. Celá řada potravin je k dispozici pouze na speciálních akcích pořádaných organizacemi celiaků, které se konají  2x do roka.

 

Ani optimisticky vyhlížející články, které se občas objeví v tisku, nezmění skutečnost, že dostupnost bezlepkových potravin je špatná a cena bezlepkových potravin je mnoho násobně vyšší nežli cena běžných potravin.

 

S cenou bezlepkových potravin také souvisí získávání potřebných informací o možnostech pořízení bezlepkových potravin a informace o jejich vhodnosti pro bezlepkovou dietu.  Tyto náklady jsou velmi špatně vyčíslitelné, ale rozhodně nejsou zanedbatelné.

 

Podrobně je tato problematika popsaná v brožurce vydané naší organizací.

 

Náklady spojené s dodržování bezlepkové diety byly v r. 2005 vyčísleny na 3 000,- Kč měsíčně na jednoho celiaka.  Vzhledem k rozšíření sortimentu přirozeně bezlepkových potravin a ke zlepšení dostupnosti bezlepkových potravin je možné částečně započíst vysoké zvýšení cen potravin a DPH a vyčíslit náklady spojené s dodržování bezlepkové diety na 4 000,- Kč měsíčně na jednoho celiaka. Je-li v rodině celiaků víc, částka se poměrně zvyšuje.

 

Takové vysoké náklady pouze na stravování téměř vždy vrhnou rodinu, kde je celiak, do finanční tíživé situace, která není v rámci zdravotního ani sociálního systému nijak kompenzována. Zatímco u jiných autoimunitních onemocnění je v rámci zdravotního pojištění hrazena minimálně část nákladů spojených s léčbou, v případě celiakie není ze zdravotního pojištění hrazeno nic. Celiakie je JEDINOU nemocí, u které na její léčbu nedává naše zdravotnictví ze zdravotního pojištění ani korunu.

 

Přitom např. u diabetu hradí ZP inzulín, popř. další léky zmírňující symptomy nemoci. U roztroušené sklerózy hradí ZP rovněž léky a léčebné terapie používané na mírnění symptomů nemoci. U všech autoimunitních onemocnění vyjma celiakie hradí ZP alespoň částečně léčbu.

 

U celiakie nehradí ZP ani léčbu, ani nejsou sociální dopady nákladnosti léčby nijak v sociálním systému zohledňovány. Výsledkem je často zbídačování rodin, či dokonce nedodržování léčby.

 

Bohužel dochází také k situacím, kdy pacienti odmítají vyšetření na celiakii, protože mají strach z pozitivního výsledku a nezvládnutí situace.

 

To má ale velmi negativní dopad na naše zdravotnictví, protože zdravotní potíže, včetně onkologických onemocnění, pak naše zdravotnictví léčí ze zdravotního pojištění. V konečném důsledku je tedy takový postup našeho zdravotnictví velmi neefektivní. Léčba pacienta s rakovinou tlustého střeva stojí statisíce korun. Vezmeme-li v úvahu, že až 40% pacientů s rakovinou tlustého střeva jsou neléčení celiaci, je to opravdu neskutečné mrhání peněz ze zdravotního pojištění, které by mohli být využity na léčbu celiakie.

 

Podobně jsou statisícovými možná miliónovými finančními ztrátami i ortopedické zdravotní problémy neléčených celiaků. Neléčená celiakie vyvolává u některých dospělých pacientů předčasnou osteoporózu a celou řadu dalších zdravotních problémů souvisejících s pohyblivostí pacienta.

 

V končeném důsledku by tedy léčba celiakie hrazená ze zdravotního pojištění rozhodně nebyla velkou zátěží pro náš zdravotní systém. Jediným „postiženým“ by byly farmaceutické firmy, které mají zájem na obrovské konzumaci léků pacienty, což u neléčených celiaků zpravidla bývá.